1. května 2017 06:00

Island přijde o jeden ze svých typických fenoménů. Kvůli globalizaci!

Když Islanďan dorazí do své kanceláře a uvidí tam nápis „Solarfri“, pochopí bez dalšího vysvětlování, že dnes bude skvělý den. Tento výraz totiž znamená „zaměstnanci mají volné odpoledne, aby si užili hezké počasí“.

Obyvatelé tohoto klimaticky drsného ostrova v severní části Atlantiku tu žijí už 1100 let. Tehdy byl osídlen norskými mořeplavci a dodnes si díky své izolovanosti od zbytku světa udržel jedinečnou řeč – vlastně dialekt staré norštiny. Na kontinentu už se díky mnoha vlivům tento jazyk dávno rozředil a zmizel, na Islandu zatím přetrvává. Bohužel mu podle nových poznatků lingvistů hrozí podobný osud, jako měla latina – tedy zánik. Vědci ale mají současně unikátní možnost sledovat v přímém přenosu fascinující fenomén smrti jazyka.

Islandštiny přitom bude obrovská škoda, z hlediska jazykovědy je nesmírně zajímavá a zcela jedinečná. Dodnes je například plná velmi specializovaných výrazů pro situace a fenomény, které v jiných jazycích nemají smysl. Například slovo hundslappadrifa znamená „silný sníh s velkými vločkami při klidném větru“.

Proč umírá jazyk?

Islandštinu zabíjí především rozšířenost angličtiny. Přestože je islandština zejména pro starší generaci základem jejich kulturní identifikace, všichni na ostrově se dnes učí anglicky – je to nutné především kvůli masivní vlně turistů z celého světa. Ti si oblíbili magickou krásu ostrova, která jim nestačí obdivovat z dokumentů nebo fotografií, ale chtějí vidět všechny ty ledovce, gejzíry, hluboké lesy i skalnaté zálivy na vlastní oči. A tím vlastně ničí další unikátní část Islandu – jeho jazyk.

Dalším faktorem je podle jazykovědců masivní rozšíření výpočetní techniky, především hlasově ovládaných „umělých inteligencí“. Ty se na ostrově těší obrovské popularitě a používají je téměř všichni – jenže pro tak malý jazyk, jako je islandština, se nevyplatí vyvíjet vlastní jazykové lokalizace; vše je tedy vždy kompletně v angličtině.

Islandsky dnes mluví asi 400 000 lidí a je slyšet čím dál méně. Podle rozhovoru, který dala bývalá prezidentka země Vigdis Finnbogadottir agenuře AP, musí začít země konat, pokud chce svou unikátní řeč zachovat. „Jinak islandština skončí ve stejném odpadkovém koši, kde se válí latina,“ popsala situaci.

Jejím obavám nahrávají i údaje shromážděné učiteli na ostrovních školách – již několik let, v poslední době s šířením mobilních technologiích stál rychleji, zaznamenávají u studentů výrazně horší znalost vlastní řeči, nižší slovní zásobu a horší schopnost vyjadřovat se v rodném jazyce; to vše doprovázené stálým zlepšováním se v angličtině. Zdá se, že všechny tyto faktory dobře známe i z České republiky, na Islandu však probíhá tato změna v mnohem větším měřítku a rychleji.

Běžní Islanďané dnes komunikují především s cizinci, ať už jsou to turisté, anebo obchodní partneři. Ale pozoruhodné je, že mladí lidé spolu komunikují stále častěji pouze angličtinou – zřejmě to berou jako generační revoltu. Týká se to především obyvatel hlavního města ostrova Reykjaviku. Například nedávný průzkum dokázal, že většina patnáctiletých studentů již nerozumí středověkým islandským ságám, na nichž obyvatelé ostrova dlouhá staletí stavěli svou kulturní identitu. Stejný problém se však objevuje i u mnohem modernějších autorů – například knihy Halldora Laxnesse, který dostal roku 1955 Nobelovu cenu za literaturu, zvládají až studenti nejvyšších ročníků – prostě proto, že nerozumějí její slovní zásobě ani složité skladbě vět. Je to, jako by dnes české děti nebyly schopné přečíst Kytici nebo Povídky malostranské.

Nejnovější studie, která se tomuto fenoménu věnovala, se týkala 5000 školních žáků. Její autoři popsali, že největší problém je první stupeň základních škol. Tam nejsou děti islandštině vystavené natolik, aby se řádně stala součástí jejich kulturní identity – prohrává s angličtinou, která je jazykem jejich počítačových her i mobilních aplikací. Ty jsou pro mladé mnohem důležitější než staré ságy, jimž stejně nerozumí.

Pro jazykovědce je studium umírání islandštiny ovšem nesmírně zajímavé a důležité. Umožňuje sledovat, jak tento proces vypadá – což je důležité už jen proto, že pokud se bude svět nadále díky technologiím zmenšovat, nutně bude osudu islandštiny následovat i mnoho dalších řečí – s velkou pravděpodobností jednou i čeština....

Text: MK

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom